Co je to čistokrevnost, zuby atd.

Zuby:

Chudozubost je problém, který není zcela jednoduše vypočitatelný, ale v každém případě je nutno vědět, že je tato vada recesivně (tedy „a“) založena a při neopatrném zacházení se na celá léta může chov uzavřít do začarovaného kruhu. Rozhodně tam, kde máme dostatek jedinců dobré kvality je doporučeno dát plnochruposti vždy přednost a jedince se ztrátou zubu použít jen maximálně tehdy, když je:
Neobyčejně vysokých ostatních kvalit.
Výrazným zlepšovatelem některého znaku plemene.
Máme malou chovatelskou základnu.
Oligodoncie

Jak u divoce žijících šelem psovitých, tak i u psa domácího se vyskytují jedinci, kterým některé zuby chybějí; tento jev se nazývá oligodoncie. U převážné většiny plemen současné standardy vyžadují plnochrupost. Oligodoncie se připouští jen u plemen s deformovanými lebkami nebo čelistmi.

Požadavek plnochruposti u cílevědomě řízeného chovu psů není samoúčelný. Zuby jsou např. u pracovních plemen významným „pracovním nástrojem“. Při často používané, byť vzdálené příbuzenské plemenitbě je pravděpodobnost výskytu chudozubosti větší a při kumulaci této vady v chovu se navíc zvyšuje i její rozsah. Proto se při současném řízení chovu psů chudozubí jedinci podle aktuální situace v chovu z něho většinou vyřazují. I tak se čas od času oligodoncie vyskytne i po plnochrupých rodičích.

Odpůrci vyřazování chudozubých jedinců z chovu většinou argumentují skutečností, že ve volné přírodě se oligodoncie rovněž vyskytuje, i když nemohou doložit, že takto postižení jedinci se do chovu aktivně zapojují. Poukazuje se i na to, že v převážné většině chybějí zuby afunkční (tj. P1 a M3). U zubu M3 snad lze tento argument přijmout, avšak P I svojí přítomností v čelisti nepochybně zpevňuje fixaci špičáků, což je z hlediska jejich funkce úloha velmi významná. U dalších chybějících zubů nelze „afunkčnost“ uplatňovat, neboť jejich význam pro zpracování potravy je evidentní: nepřítomný zub činí naopak afunkčním zub protější při prvotním „střihání“ potravy. V případě obhajoby těchto chybějících zubů se používá jako argument tzv. recesivní dědičnost výskytu oligodoncie. Právě tato vlastnost však je nebezpečná, neboť proto se oligodoncie vyskytuje zcela nepravidelně a neočekávaně i u potomků rodičů (případně prarodičů) plnochrupých.

Naprostá většina chybějících trvalých zubů není v čelisti vůbec založena. V malém procentu lze rentgenologicky trvalý zub v čelisti prokázat, ovšem skutečnost, že se tento zub neprořezal (tj. nedorostl příslušné velikosti), je důkazem patologického vývoje zubu, který je nutno hodnotit jako chybějící. Tuto důležitou skutečnost mnoho majitelů psů s neprořezaným zubem hlasitě neuznává, i když nutnost vyřazování z chovu u jiných patologických jevů schvaluje.

Nejobtížnější je hodnocení chybějících zubů v důsledku vylomení nebo zlomení zubu. Důkazem této skutečnosti by mělo být pouze potvrzení veterinárního lékaře, který se však může zodpovědně vyjádřit k vylomení zubu jedině v tom případě, když majitel postiženého psa přijde k ošetření ihned nebo nejdéle do týdne po vylomení zubu.

Pozornému majiteli psa by nemělo vylomení zubu uniknout, neboť jde o proces velmi bolestivý, spojený s krvácením z čelisti. Zbytek zlomeného zubu lze rentgenologicky prokázat kdykoliv a z chovatelského hlediska bez velkého rizika tolerovat. Vylomení zubu s kořeny, které není při běžné práci psa a fyziologickém stavu zubů jevem zcela normálním, je totiž po dvou až třech týdnech, kdy se lůžko včetně eventuální fraktury vyhojí, rentgenologicky neprokazatelné.

Na základě dlouhodobých zkušeností lze doporučit tolerovat veterinárně doložené chybějící zuby pouze na výstavách (nevýznamných pro zařazování zvířat do chovu) a nepřihlížet k nim při zadávání známky. Pro chov je však i tak snadné vylomení zubu, že ho majitel psa ani nepozoroval, natolik významné, že je jistější tyto jedince do chovu nezařazovat, pokud to není vzhledem k situaci a potřebám v chovu přímo žádoucí. Snadno vylomitelný zub totiž může být perzistující zub mléčný, který nebyl vytlačen nepřítomným zubem trvalým. Proto se ve většině chovatelských klubů prosazuje přísný názor na zuby „vylomené“ i s kořeny. Při objektivním hodnocení tohoto jevu je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že pes dokáže rozkousat na třísky i část boudy, roztrhat pletivo kotce, a to i opakovaně, a přitom si zraní pouze dásně a zuby si nanejvýš opotřebuje. K vylomení zubů však většinou i v těchto drastických případech nedochází.

Zdvojení zubů

U některých krevních liniích psů se často vyskytuje zdvojení zubů (především P1, ojediněle i M). Výskytu tohoto jevu se až dosud věnovala malá pozornost. Vysvětlení není zcela jasné: může jít o zdvojené založení lůžka trvalých zubů, které nemají své mléčné předchůdce, anebo o přetrvávání (perzistenci) mléčných P2, které jsou velikostí i tvarem podobné trvalým P.

Pozornému posuzovateli by však neměl uniknout rozdíl ve zbarvení perzistujících zubů od trvalých. V každém případě je třeba chovatelsky hodnotit výskyt zdvojených zubů jako jev patologický, věnovat mu zvýšenou pozornost a nespokojit se pouze stanoviskem, že „zub navíc neškodí“.

A navíc je třeba se zaměřit i na slabé dolní čelisti , které jsou bohužel následek příbuzenské plemenitby.

A ještě jedna věc. Ze zkušenosti několika chovatelek mohu říct , že například chybějící P2 u fen vede k vážným poruchám v chování při porodu a při péči o štěňátka. A v nejednom případě až ke zlikvidování celého vrhu. A chybějících I3 v mléčném chrupu zase ve větší míře znamenal celoživotní kožní problémy atd……..Je velmi zajímavé,že plemena , která se šlechtila jen a jen na povahy a do ,,huby“ se jim nikdo kvůli chovnosti nedíval,tak tato plemena jsou plnochrupá což asi není náhoda ! A naopak plemena šlechtěna jen a pouze na exteriér mají v tlamičkách průvan,zdravotní problémy a velmi problémové povahy !!!!!

A z vlastní zkušenosti musím bohužel říct , že chybějící P3 má negativní vliv na povahu a u větších plemen i chybějící M3.

Toto jsou prosím jen mé postřehy po 30 letech výcviku psů a v žádném případě to neznamená , že chudozubý pejsek je špatný a na druhé straně zase , že plnochrupý je hvězda ! Každého pejska je třeba posuzovat jako celek složený ze spousty součástek !!! Ne jen podle počtu zubů !!!

Bílá barva a hluchota
Vrozená hluchota se vyskytuje u jedinců s poruchou pigmentace.Čili se to netýká jen bílých jedinců , ale hlavně zbarvení merle,tečkovaných. U JRT se hluchota vyskytuje stejně jako u jiné psí populace.

Křivé přední nožičky
Křivé hrudní končetiny není bohužel jen ,,kosmetický“ problém. Většinou se totiž jedná genetickou poruchu dlouhých kostí.

Co znamená čistokrevný?
Níže uvedený článek je převzatý ze slovenské web stránky www.parson-russell.sk a je volně kopírovatelný za účely osvěty ve věci PRŮKAZ PŮVODU PSA.

Na čo mi je preukaz o pôvode?? Veď ja nechcem chodiť na výstavy Na úvod niečo trošku iné: Chete si kúpiť nový televízor, rozmýšľate o tom, kde ho kúpiť a aký. Väčšina z vás sa asi rozhodne zájsť do špecializovaného obchodu s elektronikou, kde vám poradia, predajú značkový televízor so zárukou a v čase záruky dostanete bezplatný servis. Samozrejme to nebude zadarmo a musíte počítať s istou investíciou, no z televízora sa pravdepodobne budete dlho tešiť a budete mať presne to čo ste chceli. Niektorí ľudia by sa mohli rozhodnúť kúpiť televízor od priekupníka alebo niekde na burze, síce za malé peniaze, ale s poriadne vysokým rizikom. Myslím, že pre väčšinu ľudí je samozrejmé kupovať si takéto predmety „u špecialistu“ a „s papiermi“. U psov je to veľmi, veľmi podobné, tak prečo „papiere“ – teda preukaz o pôvode psa – pre veľa ľudí nie sú základnou podmienkou kúpy čistokrvného psa? Čo je to vlastne ten „preukaz o pôvode“? Je to niečo ako váš rodný list. Je to listina vydaná plemennou knihou psov. Je v nej uvedené meno psa, chovateľská stanica, pohlavie psa, druh srsti, číslo tetovania, atď. Dôležitou časťou je obvykle 4-generačný rodokmeň, z ktorého vyčítate predkov svojho šteňaťa. Tiež sa doňho môžu zapisovať výsledky na skúškach a výstavách. Čo zaručuje u psa „preukaz o pôvode“? PP u psa je zárukou určitých vlastností – zdravotných, exteriérových a povahových. Pri chove psov s PP sa toto všetko sleduje. Ako vznikajú psi bez PP, tzv. „čistokrvný pes bez PP“? 1. V najlepšom prípade majiteľ feny s PP z nejakých príčin neuchovní fenu. Buďto z časových, finančných alebo iných dôvodov, prípadne len nevybaví pre šteniatka PP. V súčastnosti vačšina klubov povoľuje ponechanie ľubovoľného počtu šteniatok a všetky šteniatka PP dostanú, takže slová „nemá PP lebo bol posledný z vrhu“ nemajú opodstatnenie. Je otázne čo toho človeka k takémuto „chovu“ vlastne vedie. 2. Fenka môže mať nejakú z chovu vylučujúcu vadu, no majiteľ ju napriek tomu dá nakryť. Šteniatka z takéhoto krytia už preukaz o pôvode dostať nemôžu. Samozrejme šteniatka z takéhoto spojenia nemusia zodpovedať štandardu a je možné, že budú mať nejaký dedičný zdravotný problém (napr. dysplázia, problém s inými kĺbami, problém s chrbticou, hluchota, očné problémy atď.), ktorý sa v chove s PP sleduje. Postihnuté jedince sa z chovu s PP vyraďujú. 3. Niekedy ide o fenku kríženca, ktorá je nakrytá rasou na ktorú sa najviac ponáša. V takomto prípade šteniatka taktiež rodokmeň získať nemôžu. Krásne „šteniatka bez PP“ sa nam počas svojho rastu pred očami môžu zmeniť z plemena, ktoré má byť krátkosrsté na dlhosrstého psa, prípadne plemeno krátkonohé na dlhonohého, úplne inej farby atď. Spomeňme snáď ešte „tiežchovateľov“, ktorí chovajú psov len kôli zisku. Tí ich často držia vo veľmi zlých podmienkach. Keď kupujete šteňa, trvajte na tom, že chcete vidieť matku a miesto, kde sú psy držané. Ak vám chovateľ len prinesie ukázať šteňa, je to podozrivé. Tiež trvajte na tom, aby vám chovateľ dal kúpnu zmluvu !!! Nechcete chodiť na výstavy ani odchovávať šteňatá? Tak načo PP? PP vás nezaväzuje k chodeniu na výstavy. Je to doklad, ktorý môžete odložiť a nikdy viac nevytiahnuť, ale je to záruka vlastností šteniatka. Zaručuje vám exteriér a povahové vlastnosti vami zvoleného plemena. Prečo je pes bez PP lacnejší? Psi s PP sú drahšie, nakoľko procedúry s uchovnením psa/feny, krytie, registrácia chovateľskej stanice, vystavenie preukazu o pôvode atď. predstavuje pre chovateľa určité náklady. Zároveň si psíka kupujete s tzv. ochrannou známkou, ktorá vám zaručuje už spomínaný exteriér a povahu. Seriózny chovateľ vám dokonca môže vrátiť peniaze, prípadne poskytne šteňa z ďalšieho krytia, ak sa zistí že šteniatku napr. nevyrástol jeden zub a iné. Exteriérové a povahové vady sa ani tu nedajú úplne vylúčiť, sú však ojedinelé. Ak náhodou natrafíte na chovateľa neseriózneho, je možné sa naňho v chovateľskom klube sťažovať, u psa bez PP túto možnosť nemáte. Spomeňme však tiež, že pes si vyžaduje starostlivosť po celý svoj život – 10-18 rokov. Cena šteňaťa, akejkoľvek výšky, bude popri týchto nákladoch len zanedbateľnou položkou. Čo je to chovateľ a čo je chovný pes? Chovateľ psov s PP je členom chovateľského klubu daného plemena, ktorý na činnosť chovateľa dozerá. Chovné jedince musia splniť, podľa príslušnosti k plemenu, určité kritériá. Niektorým plemenám stačí posúdenie exteriéru pri čom sa zároveň posúdi povaha, iné musia splniť aj predpísanú skúšku (či už poľovnú, pracovnú alebo inú, ktorá je tiež testom povahy psa), alebo sa posúdi povaha psa „špeciálnou“ skúškou na bonitácii. ( bonitácia -zaraďovanie psov do chovu, kde sa posudzuje exteriér a povaha psa) Nezabudnime na fakt, že plemeno sa rokmi mení a formuje. Nie však samé od seba, mení ho človek so svojimi nárokmi a požiadavkami. V súčasnosti sa diskutuje o „nebezpečných psoch“. Pes akéhokoľvek plemena, ktorý sa bezdôvodne prejavuje agresívne voči ľudom alebo iným psom, alebo je naopak veľmi bojazlivý, nie je do chovu zaradený. Kto kontroluje chovateľov psov S PP? Na činnosť chovateľa psov s PP dozerá chovateľský klub. Chovateľ je v ňom registrovaný a musí sa riadiť chovateľským poriadkom a dodržiavať chovateľskú etiku. V chovateľskom klube máte možnosť sa na chovateľa sťažovať, ak sa zachová neeticky alebo poruší chovateľský poriadok, a klub ho bude postihovať, môže mu až odňať licenciu a šteňatá s PP už odchovávať nebude môcť. Kto kontroluje chovateľov psov BEZ PP? Nikto. Títo ľudia sa nazývajú množiteľmi, lebo nemajú chovateľský zámer, ale iba psy rozmnožujú. Ak produkujú šťeňatá choré, vadné, s dedičnými vadami, dokonca veľmi ťažkými – nikto im v tom nedokáže zabrániť, a ak si takého psa kúpite, nemáte možnosť sa nikde sťažovať, peniaze vám nevráti nikto. Psy bez PP môžu byť s veľmi úzkej príbuzensjke plemenitby, keďže ich predkovia sú neznámi. Je veľmi pravdepodobné že sa v takých vrhoch objavia vady (predkovia neboli predsa nijak sledovaní). Množitelia nerobia nič, čo by bolo v rozpore so zákonom, aj ak by cielene produkovali psy s dedičnou vadou. Hodnota psa bez PP = hodnote kríženca, teda ak si kúpite psa bez PP, kúpili ste si pomerne drahého kríženca. Nezáleží Vám na PP, ani na tom, či váš pes bude zodpovedať nejakému štandardu? Zoberte si psa z útulku! Ak ste sa v predchádzajúcich riadkoch nenašli a skutočne vám nezáleží na spomínaných výhodách, ktoré vám poskytuje PP, alebo kynologické zväzy, máme pre vás typ na psíka. Poskytnite domov psíkovi z útulku – tie sú plné opustených psíkov čakajúcich na nového majiteľa. Môžete si vybrať šteniatko, alebo aj dospelého psa. Určite v tom množstve psíkov nájdete toho svojho: s velkými očiskami, krásnym kožúškom, či špicatým ňufáčikom. Svoj život naplníte a „jeho“ život zachránite. Psy z útulku bývaju veľmi milé a vďačné za to, že sa ich niekto ujal a má ich rád. Prosím, kupujte len psov s PP, alebo pomôžte nejakému nešťastníkovi z útulku !!!

 

(c) Bibiána Košáriová a Adriana Ladická- Tento článok je voľne kopírovateľný na účely osvety vo veci Preukaz o pôvode psa Bude ma tešiť, ak tento článok uverejnia na svojich stránkach aj iný chovatelia iných plemien. Prosím ale o dodržanie copyrightu – t.z. uvedenie mien autorov článku spolu s linkami a uverejnenie článku v nezmenenom stave.

 
Scroll to Top